Vyhledávání


Rozhovor se čtyřnásobným motokrosovým mistrem světa Harrym Evertsem

Rozhovor se čtyřnásobným motokrosovým mistrem světa Harrym Evertsem

16.12.2020....

Zcela bez pochyby patří Harry Everts k nejoblíbenějším lidem při závodech motokrosového mistrovství světa. Sám dokázal vybojovat čtyři tituly mistra světa a k tomu ještě vychovat jako otec a trenér svého syna, Stefana Evertse, který je nejúspěšnějším motokrosovým závodníkem všech dob. Harryho Evertse, každý zná nejen z tohoto úhlu pohledu, ale také jako stále se usmívajícího a ohleduplného člověka, jenž si pro každého najde čas a pochopení.

 

Pro mne osobně je rodina Evertsových příkladem slušného chování. Podle vyprávění belgických přátel to mají Everostové v genech. Slyšel jsem příběh o Harryho bratrovi Pieremu, který byl řidič autobusu, který vozil Evertsovi fanoušky po závodech, jenž rovněž byl vždy usměvavý a nikdy nebyl náladový, bohužel ale jako mladý zemřel.

 

Otázka: Harry, jistě máš v tvé mysli řadu nádherných závodů v tvé kariéře, kdy jsi se stal čtyřikrát mistrem světa. Je skutečně nějaký, který nad ostatními vyčnívá?

 

Harry Everts: Jezdil jsem v mistrovství světa ve třídě 125ccm a dostal jsme divokou kartu, abych závodil ve třídě 500ccm v Namuru. V té době, myslím, že to bylo v roce 1979 nebyl motocykl Suzuki 500ccm zase tak dobrý. Velice přesně si pamatuji, co se za celý den tehdy odehrálo. Startovat jsem musel z druhé řady, ale můj start zase tak špatný nebyl. Probojoval jsem se do přední skupiny, kde byl Noyce a již nevím kdo. Přijel jsem hned za nimi na Citadelu a byl jsem rychlejší než oni. Byl jsem si jist, že jsem schopen vyhrát, nechtěl jsem se mezi nimi míchat, protože oni bojovali o titul mistra světa. Dojel jsem druhý nebo třetí. Druhý start jsem měl rovněž dobrý, ale měl jsem dost velký pád. Z posledního místa jsem potom mnoho jezdců předjel a bylo z toho celkové třetí msto. I když jsem GP nevyhrál, byl jsem šťastný, že jsem na takovéto trati mohl závodit. Ona totiž byla oblíbená již od mého dětství. tehdy jsem sledoval jezdce jakými byli Rolf Tibblin, Adolf Weil, Bill Nilsson a všichni ti tehdy nejlepší borci. Byl jsem dítě a ještě si vzpomínám na neskutečně velkou diváckou návštěvu.

 

 

Otázka: Takže, když jsi na ten závod jel, očekával jsi, že budeš konkurenceschopný. Byl jsi, i díky své malé postavě jezdcem kategorie 125ccm?

 

Harry Everts: Bylo to jednoduché přejít ze 125 na 500. Hodně lidí si myslí, že to je těžké, ale u 500 zařadíš třetí rychlostní stupeň a skoro potom neřadíš. Na 125 je to jinak, tam musel řadit neustále. Jízda na 500 byla pro mě mnohem lepší, jednoduší, snad nejjednodušší, ze všech tříd. .

 

Otázka: Byl to jediný závod, kdy jsi jel v Namuru?

 

Harry Everts: Ne, už jsem tam závodil ve třídě junior. Potom v roce 1983 znovu v mistrovství světa 500ccm, to si ale již nepamatuji výsledek, ale ani tenkrát to nebylo špatné. Však znáš jaké to bylo v Namuru, bylo to tam neuvěřitelné. Minulý rok, jsem si sám trať obešel, po 30 letech. Je tam pořád něco, co tam bylo tehdy. Obešel jsem si celou trať a viděl všechno, co tam bylo. Je to tam stále stejné jako před těmi 30 léty. Hned zítra by se tam mohlo zase závodit.

 

Otázka: Když mluvíme o Namuru, tak si řekněme něco o roce 1998, kdy v kategorii mistrovství světa 500cc startoval na divokou kartu Stefan a vyhrál. Jaký byl Namur tomto závodu a v době, kdy jsi tam jezdil ty?

 

Harry Everts: Od dětství jsem jej tam brával, ale tehdy v sobotu tam jel poprvé. To co dokázal ten den bylo úžasné. Hondu s motorem 500ccm v rámu Delta Box viděl v pátek poprvé a v sobotu na něm závodil. Od prvního kola volného tréninku to pro něj bylo snadné. Měl pro tento typ tratí talent.

 

Otázka: Byl jsi jezdec, který dokázal závodit hlavou. Měl jsi svůj velký handicap (obrnu), lae při závodech jsi si vedl vždy dobře. S kým by jsi se teď mohl porovnat?

 

Harry Everts: Věděl jsem, že při závodění potřebuji mít dobré oko, a to já měl. Mojí výhodou bylo, že závody byly časově delší než dnes. Byl jsem také velmi tvrdý. Kvůli svému handicapu jsem se narodil s bolestí a také s bolestí umřu. To mi něco přineslo, myslím, že tak 100%.

 

Stefan Everts na Hondě 500ccm v Namuru

 

Otázka: Byl nějaký závodník, na kterého si hned teď vzpomeneš?

 

Harry Everts: Jo, je to Japonec Akira Watanabe. Ten byl taky hodně tvrdý. Závodili jsme na 40 minut a on po celou dobu dokázal být nalepený na zadním blatníku a vzdorovat. Závodil stejně dobře na tvrdu, tak i na písku. Je ale fakt, že po odjetých 30 minutách již tak silný nebyl. U Japonců bylo vždy před startem z obličeje patrné soustředění, když vypadali jako by tě chtěli zabít. Já jsem se snažil nedávat emoce najevo.

 

Otázka: Vidíváš se s ním?

 

Harry Everts: Zažili jsme toho hodně, jak na trati, tak mimo ně. Viděl jsem jej v minulosti v Thajsku. Chová se hodně přátelsky a je motokrosovým trenérem. Vím, že říká svým mladým svěřencům, že musí stát na motorce jako Harry.

 

Otázka: Harry, chtěl bych se tě zeptat na otázku, při které vím, že se ti bude složitě odpovídat. Vzpomínám si na jízdu tvého syna Stefana. V současnosti je zde Jeffrey Herlings, který má největší šanci vyrovnat se tvému synovi. Když ne v zisku titulů, tak alespoň ve vítězných GP (Stefan Everts 101 vítězných GP, Jeffrey Herlings 90 vítězných GP). Jsi schopen porovnat jízdu Stefana a Jeffreye?

 

Harry Everts: Je to těžké srovnávat. Jedná se o dvě rozdílné epochy. Jednoduší je srovnávat Herlings vs. Cairoli a Everts vs. Tortelli. Momentálně je Herlings silovým jezdcem a je jistě nejsilnější, teď je to tak. Musíme si ale říct, že Tony je již tolik let na vrcholu a je stále rychlý. Je až neuvěřitelné, jak dokáže ve svém věku (35 let) stále bojovat o vítězství v GP i o titul. Tony musí vynakládat mnohem více úsilí a bojovat více než kdo jiný a on to stále dokáže. V jeho věku to pro něj není jednoduché.

 

Otázka: Je Jeffrey lepší než Stefan?

 

Harry Everts: To je těžké říct. Vždyť Stefan je můj syn. Stefan měl dobrou techniku a byl dobře připravený, organizovaný. Zcela jistě by měl Jeffrey titulů více, kdyby byl lépe organizován. Je viditelné, že se Jeffrey mění, už je jiný. Je to tím, že stárne. Vím, co Jeffrey pro to, aby byl nejlepší dělá a já před ním musím smeknout klobouk. Tím jak se stravuje, jak trénuje je skutečný 100% profesionál! Jeffrey Je i obrovský bojovník!

 

 

v. motýl

zdroj: MXLarge

zdroj foto: BS-MX.cz, Miroslav Jireček