Rozhovor: česká umbrella girl Petra Čuboňová

23.05.2014....

Přinášíme vám rozhovor s někým, kdo se v paddocku MotoGP a WSBK pohybuje již delší dobu, ale přesto není moc známá. Jde o krásnou českou dívku Petru Čuboňovou, která se ve světě závodů pohybuje již od roku 2005 a s některými týmy procestovala prakticky celý svět. Když uvidíte první fotku, tak se vám určitě hned vybaví, že jste ji při sledování závodů již několikrát viděli.

V následujícím rozhovoru, který nám Petra poskytla exkluzivně pro web silničnímotorky.cz se dozvíte, o co všechno se taková správná umbrella girl stará. V jakých týmech byla, jaké jezdce poznala a čemu jinému se krom světa závodů věnuje.

Petra a český motocykl FGR

Ahoj Petro, na úvod by mě zajímalo, jak dlouho jsi se ve světě MotoGP a vůbec závodů vlastně pohybovala? Když zavzpomínám na závody MotoGP, nebo WSBK, tak musím říct, že jsem tě tam vídal opravdu dlouho.

Petra: … „Ahoj Martine, to už je tak dlouho, že si vlastně ani nevzpomínám, kdy jsem byla na závodech úplně poprvé. Zřejmě to byl rok 2006 nebo 2005 (nebo dokonce 2004?) … což je pro mě teď celkem nepříjemné zjištění. Už ani nevím, jestli to byly závody WSBK nebo MotoGP, každopádně jsem si jistá tím, že to bylo na závodech v Brně.“

Jak se ti vlastně podařilo se do paddocku MotoGP dostat? Byl to nějaký tvůj cíl nebo se tato možnost naskytla úplnou náhodou?

… „Já jsem v té době studovala vysokou školu v Brně a zároveň u toho pracovala jako modelka v jedné brněnské modelingové agentuře a tak bylo jen otázkou času, kdy přijde nabídka pracovat jako „umbrella girl“. Do té doby jsem závody viděla jen v televizi a moje představa o tom, co je náplní práce těchto slečen tím byla dost zkreslená a upřímně mi nepřišlo příliš „důstojné“ postávat na startovním roštu ve stylu oblečená – neoblečená, na giga vysokých podpatcích a usmívat se přitom do objektivů fotoaparátů a mávat do kamery. Takže jsem celkem přirozeně tuto nabídku odmítla. Stejná nabídka přišla ovšem za rok znovu a to už jsem si řekla, že to přece jen zkusím. Nejdřív jsem byla jen na závodech v Brně, pak jsem začala jezdit i na ty v Sachsenringu a nakonec všechny evropské Velké ceny.“

A čím myslíš, že jsi se tak osvědčila, že jsi s týmy začala cestovat prakticky po celém světě?

… „Tak na tuhle otázku bohužel neumím odpovědět. Zřejmě jsem natrefila na team, který už nechtěl podstupovat každý závod kolotoč hledání dívek a následné vysvětlovaní toho, co, kdy, kde, jak a proč je potřeba. Většina teamů si bere vždy „místní“ slečny. Logicky se tak ale pouští do rizika, kdy neví, jestli holky opravdu přijdou, pokud už přijdou, tak jestli budou vypadat tak, jako na fotkách a navíc musí být v teamu člověk, který je bude mít celý den na starost. Ráno přidělit oblečení, během dne „úkolovat“ a kontrolovat, zda jsou v daném čase na daném místě. MotoGP je navíc svázána docela striktními pravidly jak na pit-lane, tak na gridu, které je nutno dodržovat. Tento systém má však jednu nespornou výhodu – je levnější. Teamy holkám nemusí platit letenky, hotely a celodenní stravování.“

Jaká byla v týmech vlastně tvoje úloha, i když primárně jsi asi byla oblíbeným objektem pro zástupy fotografů.

… „Myslím, že právě být tou „samostatnou jednotkou“. Splnit to, co se ode mě očekávalo bez jakýchkoli instrukcí a kontroly, ze strany teamu. Postupem času jsem samozřejmě dělala i věci „navíc“, které byly momentálně potřeba. Pomohla jsem připravit stoly v hospitality, když měl náš team hodně hostů a kluci nestíhali, dovážela hosty jako taxikář z města do paddocku, když chyběla osoba, která by to udělala a v rámci českého závodu zajišťovala věci, které pro mě jako pro místní byly jednodušší zařídit.

Do tohoto světa nepatří jen jezdci a mechanici, ale spousta dalších lidí, kteří se točí kolem, zajišťují řádný běh veškerého dění, které k MotoGP neodmyslitelně patří. Na závody jezdí také ti, kteří jsou zodpovědní za to, že závody budou mít náležitou publicitu v médiích – novináři, fotografové a kameramani. Většina z nich následuje celou sérii závodů, takže jsem se s nimi za tu dobu dobře poznala. V reakci na tvou otázku o oblíbenosti mojí osoby jako objektu zástupu fotografů tě tak musím zklamat, ale myslím si, že už jsem pro mě musela být dost „okoukaná“. Na druhou stranu jsem mezi nimi našla spoustu přátel, se kterými jsme vždy během závodního víkendu nenápadně pokecali a jsme spolu v kontaktu i mimo závody.“

Vzpomeneš si, v kolika týmech si byla? A byly třeba týmy, kde tě to bavilo víc, kde byla dobrá parta lidí? A naopak byl nějaký tým, kterému by ses už raději vyhnula?

… „Já byla vlastně docela „věrná“. Na závodech WSBK jsem byla jen u jednoho teamu a to čtyři roky po sobě vždy v Brně, v MotoGP jsem vyzkoušela jen tři teamy. S tím posledním teamem jsem však projezdila všechny evropské závody podobu čtyř let s tím, že první rok jsem nastoupila až ve druhé polovině sezóny a zbylé tři jsem sjezdila celé. Pokud jste v teamu pouze na jeden či dva závody za sezónu, tak není ani možné poznat, jestli je tam dobrá parta a atmosféra se tak odvíjí pouze od konkrétního výsledku daného závodu. Naopak v situaci, kdy jste „součástí“ teamu, není momentální výsledek závodu natolik důležitý. Já už teď vím, že jsem měla velké štěstí být touto součástí a poznat spoustu skvělých lidí.“

Tím posledním týmem určitě myslíš tým Forward Racing, ve kterém jezdí Colin Edwards neboli Taxas Tornádo. O Colinovi se říká, že je to opravdu super týpek. Ty jsi za ty roky určitě měla možnost poznat nejen Colina Edwardse, ale i spoustu dalších jezdců. Byla by jsi schopná nám říct se kterými jezdci se v paddocku dalo nejlépe pokecat a jestli tam jsou nějaké netykavky, kteří se s nikým moc nebaví?

… „Ptal, jsi se na Colina – ten je opravdu super, naprosto pohodovej chlápek. Zažili jsme spolu i spoustu sponzorských akci mimo závody a také společného cestování, takže jsem měla možnost ho dobře poznat. Nikdy neodmítl se vyfotit, podepsat, dokonce se fanoušků vždy ptal, jak se mají atd. Co dodat, naprosto úžasný člověk! K ostatním těžko říct, jelikož neznám úplně všechny. Ti kluci to nemají vůbec jednoduché a každý z nich má za sebou spoustu prace a dřiny, takže ať jsou jejich postoje k okolí jakékoli, já je toleruji a nikoho za to nebudu kritizovat.“

Taky jsi mi říkala, že už vlastně se závodama končíš? Proč jsi se tak rozhodla a co máš teď v plánu dělat?

… „Já už jsem si dlouho říkala, že je třeba přestat. Jezdit celou, byť jen evropskou sezónu, je docela časově náročné. Většina lidí z paddocku má tuto práci na „celý úvazek“. Já jsem u toho dělala ještě školu a modeling. Na rozdíl od nich jsem zase ale na závod dorazila většinou až v pátek a odlétala už v pondělí, takže se dalo vše dohromady zvládnout. Samozřejmě ale s tím, že nic pak není možné dělat „pořádně“, proto jsem chtěla skončit už ve čtvrťáku, abych měla klid na učení. Potom jsem si řekla, že rok ještě „dám“, ale v páťáku se už budu soustředit na diplomku a státnice. No a ani tehdy se mi nepodařilo skončit.

Teď už mám po škole a konečně jsem si řekla, že už je opravdu na čase se odpíchnout a posunout někam jinam. Kdo ale jednou byl součástí něčeho takového ví, že skončit není vůbec jednoduché. Ačkoli jste pevně rozhodnutí, že tohle už vám nic nového nepřináší, přece jen je uvnitř něco, co vás táhne pořád zpátky. Navíc už tuhle práci dělám dost dlouho a myslím, že mladším slečnám to bude v těch sexy oblečkách slušet mnohem víc. Každopádně vím, že budu celý seriál bedlivě sledovat, pátky a soboty kontrolovat výsledky testů a v neděli sedět u televize a zarývat nehty do dlaní. Taky se těším na to, až přijdu na závod jako host a všechny znovu uvidím.

Teď mám v plánu se věnovat své skutečné „kariéře“. Mám vystudované práva a začala jsem pracovat jako advokátní koncipient, což je také běh na dlouhou trať, navíc mě nutí zvyknout si na pravidelný režim a také na to, že už nebudu polovinu roku každý druhý víkend někde jinde.“

Když se teď ohlédneš zpět, tak třeba nelituješ, že jsi strávila tolik času v paddocku při motocyklových závodech a nevěnovala se třeba něčemu jinému? Nebo to naopak bereš jako skvělou životní zkušenost?

… „Určitě ničeho nelituju, naopak tohle pro mě byla výborná životní zkušenost. Když pominu to, že jsem měla možnost poznat celý svět MotoGP včetně všech jejich hvězd, jsem zažila spoustu skvělých momentů, procestovala kus světa a poznala spoustu báječných lidí. Navíc jsem se tím neustálým cestováním docela oťukala a myslím, že teď už mě spousta věcí, ze kterých bych se dřív složila, nemůže překvapit. Nepříjemný portugalský policista při pokutování za přejetí dvojité bílé čáry na závodech v Estorilu, zmeškání letadla kvůli nehodě na italské dálnici či kvůli tomu, že jsem si špatně přečetla datum na letence anebo řízení auta na levé straně v Anglii navíc v situaci, kdy přestane fungovat navigace. Tyhle zkušenosti už mi nikdo nikdy nevezme.“

Čemu jsi, se ještě dále věnovala, kdy jsi zrovna nebyla na závodech? Nějaké tvé zájmy, záliby nebo koníčky?

… „Jak už jsem říkala, dělala jsem školu a vedle toho ještě navíc něco z modelingu. Na koníčky tak nezbývalo moc času. Většinu závodů jsem s sebou měla nějaké materiály a zákoníky, abych se mohla připravit na semináře a zkoušky do školy. Ale i tak, já nejsem ten tip člověka, který by měl nějaký konkrétní koníček, kterému by se dlouhodoběji věnoval. Mě baví všechno, co mi něco přináší, a to jakýmkoli způsobem. Podívat se na hezký film, zajít přes den pokecat na kafe s kamarádkou či večer s partou na drink, jít si zaběhat, když je venku hezky, zaplavat, když je venku škaredě, natáhnout se u moře na lehátko s dobrou knížkou a celý den jen ležet, na horách si dát pár oblouků a pak zapadnout prohřát se pořádně do sauny… Baví mě prostě různé věci, které nespadají do stereotypu.“

v týmu Forward Racing

Teď mě ještě napadá otázka, kterou by mi pánové asi neodpustili, kdybych se nezeptal. Jsi momentálně svobodná, nebo máš nějakého přítele?

… „Já už jsem nějakých pár let zadaná a je mi dobře.“

Tak jo Petro, děkuji moc, že sis na mě udělala čas a že ses mi tak rychle ozvala (trvalo to necelý rok ) a za celý web silničnimotorky.cz ti přeji hodně štěstí a zdaru, ať už se teď budeš věnovat čemukoliv. Osobně si ale myslím, že nejeden motocyklový fanoušek tvůj odchod z paddocku MotoGP obrečí.

… „Hahaha, takže je třeba ještě nějakou vysvětlivku na závěr.
Takže za prvé – to že je tvůj FBC profil zřejmě „podezřelý“ a zpráva mi tak spadla do složky SPAM, za to zjevně nemůžu.
Za druhé – jestli někdo obrečí můj odchod z paddocku MotoGP, tak to budu zřejmě jen já, protože místo mě nastoupí další mladý kus.“

A nakonec zde pro vás máme kompletní fotogalerii:

 zdroj+foto: silnicnimotorky.cz

 zdroj foto: Petra Čuboňová