Hervé Poncharal: "Je dobré mít super hvězdy, protože jsou jako lokomotiva, která táhne šampionát"

28.12.2015....

Britské stránky Crash.net zveřejnily rozhovor se šéfem týmu Monster Yamaha Tech 3 a prezidentem IRTA Hervé Poncharalem. Otázky se týkaly zejména Rossiho, Márqueze a Lorenza a jejich role ve složité situaci konce sezony a rozhodnutí o trestu pro Rossiho.

Před Velkou cenou Valencie se nekonala obvyklá čtvrteční tisková konference, Dorna ji zrušila a požádala jezdce, aby závod v Sepangu dál nekomentovali. To fungovalo jen několik dní. Když Lorenzo vyhrál závod a získal titul a Márquez dojel do cíle jako druhý, Rossi a jeho fanoušci si byli jistí, že jde o další spiknutí. Zatrpklost nezmizela. Jediná věc, na které se shodnou fanoušci Rossiho, Márqueze i Lorenza, je názor, že takový závěr sezony si tenhle sport nezasloužil.

Crash.net: Po kontroverzi v Sepangu se Stálý úřad pro MotoGP (MotoGP Permanent Bureau) setkal se závodníky ve čtvrtek před Valencií a uvedl, že "budou provedeny změny, které mají zabránit, aby se  něco takového stalo znovu". Víte, co to má znamenat?

 
Hervé Poncharal: Neustále se snažíme najít cestu, jak zlepšit práci v každém oddělení. Takže funguje všechno dobře? Ano. Můžeme to ještě zlepšit? Ano. Došlo k určité kontroverzi. Myslím, že to bylo poprvé, kdy vedení závodu, FIM a Dorna musely posuzovat tak složitý a důležitý případ. Proto se rozhodly, že by se měly yamzslet nad tím, zda je možné to v budoucnosti zlepšit.

 
Crash.net: Když se podíváte zpět, co by se podle vás mohlo vylepšit?
 
Hervé Poncharal: Podle mne ten "trest" byl, řekl bych, spravedlivý. Nebyl příliš přísný, ale nějaký byl. Rossi by nemusel startovat z konce startovního roštu, kdyby neměl i jeden trestný bod z Misana. Pravidlo o sčítání trestných bodů platí pro každého.

 
Jsem přesvědčený, že jediná věc - a já nevím, co by se mohlo stát, protože se toho přímo neúčastním - je, že pokud v budoucnosti budeme moci prověřit důkazy a rozhodnout už během závodu, bude to mnohem lepší.
 
Podle mne je tohle jediná věc, kterou můžeme říct - chtěli bychom to pokud možno vidět jasněji, i když to nebude vždycky možné.

Ale například ve fotbalu, ragby nebo tenisu, někdy se stane, že gól je považován za regulérní, protože to řekl rozhodčí. Nebo tresty, jako červená karta, žlutá karta, penalta. Ale potom později, když to všechno znovu sledujete, možná si řeknete, že to vlastně nebyl gól nebo že červená karta, žlutá karta, penalta nebyly uděleny správně.

Ale rozhodčí  učinil rozhodnutí a rozhodl o výsledku zápasu. Stav 1-0 nebo jakýkoli jiný nebude  dodatečně změněn. 

Podle mého k nárůstu celé té polemiky pomohlo to, že v Sepangu nebylo učiněno konečné rozhodnutí. Chci tím říct, že rozhodnutí padlo po závodě, bylo možné podat odvolání, to bylo odmítnuto, potom začal příběh arbitrážního soudu pro sport (CAS - Court of Arbitration for Sport), takže jsme až do čtvrtka ani nevěděli, zda bude Rossi ve Valencii startovat z posledního místa.
 
Celá tahle nejistota dál podněcovala polemiku a všechno to bylo až příliš vzrušené, důrazné, divoké. Viděl jsem na internetu různé obrázky a všechno možné a to je, upřímně řečeno, až příliš.
 
Nechci se přiklonit na jednu nebo druhou stranou, ale když vidíte, co bylo vyřčeno o tom, že mezi Markem a Jorgem byl uzavřen jakýsi "pakt" nebo když jste viděli fotografie vyrobené pomocí fotoshopu, na kterých jsou spolu, jako když mezi nimi je milostný románek - tady prostě chybí respekt.

Každý se určitě pokusí zamyslet se nad tím, zda v budoucnosti dokážeme zvládnout takové situace lépe, ale vždycky to bude velmi delikátní záležitost. Víte, když jde o "běžného" závodníka, tak je to snadné, ale když je to číslo 46...  Je tak významný. Je tak slavný. Je tak mocný...

 
Crash.net: Bylo správné zrušit čtvrteční tiskovou konferenci ve Valencii nebo to byla přehnaná reakce?
 
Hervé Poncharal: Většinový názor zástupců sdělovacích prostředků, s nimiž jsem hovořil, byl: "Nezlobili jsme se, ale nechápeme, proč byla tisková konference před zahájením závodního víkendu odvolána. Ale nakonec to bylo dobré rozhodnutí." A já jsem přesvědčený, že to opravdu bylo správné rozhodnutí, i když jsem byl také překvapený, když jsem se to poprvé doslechl.
 
Konec konců, kdybyste posadili Valentina vedle Marka, vedle Jorgeho, vedle Daniho... zvlášť když si vzpomenete na to, jaká v té době byla atmosféra...  A úkolem novinářů - já je z ničeho neobviňuji - by bylo ptát se: "Vale, co si myslíte o tom, co právě řekl Marc? Marku, co považujete za nutné říct jako odpověď. Jorge, a co vy?"
 
Víme, že to všechno začalo při konferenci před víkendem v Malajsii. Takže si myslím, že to bylo správné rozhodnutí, protože i tak měli zástupci sdělovacích prostředků přístup ke všem závodníkům, každý z nich ve čtvrtek mluvil na své vlastní tiskové konference, ale nebyli vedle sebe. A já si myslím, že to fungovalo docela dobře, protože jsme v paddocku měli dobrou atmosféru po celý víkend. 
Na závod se přišlo podívat 110 tisíc lidí. Kdyby se něco stalo - znamená to spoustu lidí, kteří by se mohli vymknout kontrole. Mohlo to dopadnout opravdu špatně. Vzpomínáte si, co se v minulosti stalo na některých fotbalových zápasech? Lidé měli obavy, a proto si myslím, že to bylo správné rozhodnutí.

 
Crash.net: Takže hlavní motivací pro zrušení tiskové konference byla bezpečnost fanoušků?
 
Hervé Poncharal: Ano, bezpečnost fanoušků je důležitější než všechno ostatní, stejně jako obraz tohoto sportu na veřejnosti. Víte, v některých zemích dokonce vidíte i v parlamentě, jak se lidé poperou.  Člověk nikdy neví, co by se mohlo stát během tiskové konference - španělští a italští žurnalisté, závodníci - co kdyby ta atmosféra začala být příliš vzrušená? To není ten obraz, který bychom chtěli prezentovat.

Crash.net: V oblasti závodů pracujete už dlouho, Hervé, už jste mnohokrát viděl, jak se velcí závodníci rozkmotřili. Bylo to opravdu něco jiného než to, co bylo v minulosti? Bylo to opravdu unikátní?
 
Hervé Poncharal: Náš šampionát získává na významu s tím, jak ho sledují sdělovací prostředky a fanoušci. Sociální sítě, to je rozhodně věc, která v minulosti nebyla. Takže lidé jsou mnohem víc ve spojení. Lidé mohou reagovat mnohem rychleji a mohou si vzájemně odpovídat.
 
Letos byl tento šampionát úžasný, když boj o titul trval až do posledního závodu, díky tomu bylo všechno důležitější. A samozřejmě jeden z těch, koho se tenhle příběh týkal, je prostě ikona. Je to náš imperátor. 
 
Takže si nevzpomínám, že by někdy předtím bylo něco takového, protože nás nesledovalo tolik lidí, sociální sítě nebyly tak důležité a takhle napínavý šampionát jsme neměli mnoho let. Naposledy bylo něco takového asi tenkrát, když spolu bojovali Nicky a Vale, ale to byla jiná doba.

Jsem smutný z toho, co se stalo, není příjemné zažívat něco takového, ale na druhou stranu to ukazuje, že teď má MotoGP tolik lidí, kteří nám fandí. To je dobré. Protože není mnoho událostí - sportovních utkání, koncertů a dalších věcí  - při kterých se najednou na stejném místě sejde 110 tisíc lidí, jak se to stalo při závodě ve Valencii.
Myslím, že Rolling Stones mívají na jednom koncertu 110 lidí. A já jsem velký fanda Rolling Stones!

Ale když máte slávu a peníze - vždycky nějakým způsobem dojde ke střetnutím a polemikám. To je součást té hry. A je to také to, co spousta lidí chce.

 
Crash.net: Mnoho lidí v minulosti říkalo, že v MotoGP už není dost rivality...
 
Hervé Poncharal: Přesně tak. A Formule 1 nebyla nikdy tak významná jako v době, kdy spolu bojovali Prost a Senna. Bylo to úžasné. Vzpomínáte si na celý ten příběh v Suzuce? Ten boj mezi Sennou a Prostem v té době byl tak skvělý. Jen se podívejte na rock and roll. Kdyby všechno bylo nudné, nebyly by žádné rockové hvězdy.
 
Crash.net: Někteří lidé říkají, že částí problému v této situaci  je to, že jezdci, kterých se to týká, mají příliš velkou moc. Musí být těžké šéfovat jezdcům, kteří jsou tak významní, jako Rossi, Márquez nebo Lorenzo...
 
Hervé Poncharal: To štěstí jsem neměl, protože nemám tolik peněz, abych se s tímto problémem setkal. A nemyslím si, že v nejbližší budoucnosti budu mít ve svém týmu nějakého Márqueze, Lorenza nebo nějakého Rossiho.
 
Bylo to něco jiného, ale například jsme měli vedle sebe Doviho a Cala. Byli to soupeři, byli rychli, byli to mistři světa, oba byli dost slaní. Neříkám, že jsem schopnější než ostatní, ale dařilo se nám držet všechno na úrovni sportovního zápolení a byla u nás zdravá atmosféra.

 
Crash.net: Jak jste to dokázali? Na jaké věci si musíte dávat pozor?
 
Hervé Poncharal: Nechci, abych vypadal jako nějaký učitel. Takže když se mě na to ptáte a já něco odpovím, možná Lin nebo Livio si pomyslí: "Za koho se Hervé považuje, že takové věci říká? Co o tom ví?"

 
Crash.net: Dobře, tak já tu otázku položím jinak. Každý má své odlišné metody, jak zvládat závodníky, takže jaký je váš osobní přístup v rámci týmu Tech 3?
 
Hervé Poncharal: Dovolte, abych začal tím, že mám vůči závodníkům velký respekt. Stále ještě žasnu nad tím, co dělají. Během nedělního závodu, se mi zježí všechny chlupy na rukou, protože to, co dělají, je výjimečné. Jsou to hrdinové. Jsou to supermani. To je jasné a velmi důležité.

Ale aby mohli dělat to, co dělají, a aby mohli vést takový život, jaký mají, potřebují také federaci, promotéra, týmy, sponzory a továrny. Nemohou to dělat sami. Je to individuální sport, ale je hodně lidí, kteří velmi tvrdě pracují, aby jim umožnili ukázat talent.

Myslím, že podle mého náyoru jsou někdy až příliš rozmazlení. Myslím, že v určitém stadiu bychom jim měli vysvětlit - docela mile, není nutné to dělat nějak autoritativně: "Jste tady proto, že jste nejlepší. Jste tady, protože jste úžasní. Jste supermani. Ale přesto platí, že abyste mohli předvést svůj skvělý talent, je k tomu potřeba spousta věcí a lidí, kteří stojí za vámi." 

Takže já to vidím tak - a je těžké to vysvětlit, aniž zraníte hrdost některých lidí - že je nutné respektovat závodníky, ale také je požádat, aby respektovali můj tým. Pro mne je to snazší, protože moji jezdci nejsou mega hvězdy, jako Valentino Rossi nebo Marc Márquez. Ale snažím se mít svůj tým jako rodinu. Týmovou rodinu.

Myslím, že pro mne je typické - neříkám, jestli to je lepší nebo ne - je "vždycky s každým hovořit". Tým je skupina a já jsem spokojený, když tady večer moji závodníci jedí v našem restauračním zařízení společně. Když spolu mluví. Když to není tak, že jeden závodník se svým doprovodem je u jednoho stolu a druhý je se svou suitou na opačné straně místnosti. Potom tam není žádné propojení. 

Říkám svým jezdcům: "Dělejte to, co je nutné dělat. Získejte nejlepší možné výsledky a je samozřejmé, že váš týmový kolega je prvním závodníkem, kterého chcete porazit, ale uvažujte prosím jako tým". Byl jsem opravdu pyšný, protože naši chlapci skončili při závodě ve Valencii na pátém a šestém místě. Bojovali celou sezonu a vždycky to bylo čisté.

Je jisté, že Pol chtěl porazit Bradleyho. Bradley letos Pola porazil mockrát a Pol z toho neměl radost. Neříkám, že kterýkoli z nich je rád, když je za tím druhým. A ani bych nechtěl, aby to tak bylo.

V každém případě si myslím, že když někdy ukážeme autoritu a řekneme "hele, tohle se nedělá" - je to, jako když rodiče mluví s dětmi. Pokud neukážete, kde je hranice, žádná hranice neexistuje.
 
Je dobré mít super hvězdy, protože jsou jako lokomotiva, která táhne šampionát - je to Vale, Marc, Jorge a všichni tihle chlapci. A určité třenice mezi nimi, jak jsme o tom už hovořili, jsou částí toho, co z šampionátu dělá něco velkého. Ale někdy je dobré říct: "Dobře, ale nezacházejte příliš daleko."

zdroj: motorelax.com, crash.net