Aktuální rozhovor s Timem Gajserem

17.01.2026….

Po více než deseti letech věrnosti Hondě HRC vstupuje pětinásobný mistr světa Tim Gajser do roku 2026 v jednom z nejzajímavějších zlomových bodů své slavné kariéry. Slovinec, dlouholetý synonymum ikonického červeného stroje, zahájil s Yamahou odvážnou novou kapitolu – krok, který v paddocku MXGP přináší spoustu vzrušení.

S Gajserem jsme se setkali při jeho zamyšlení nad emocemi z odchodu od značky, která formovala jeho vzestup na samý vrchol, nadšením z nové výzvy a realitou adaptace na zcela nové prostředí na elitní úrovni tohoto sportu. Od testování nového motocyklu až po důležitost důvěry v jeho nejbližším okolí, Tim nabízí vzácný vhled do toho, jak šampion přistupuje ke změnám, tlaku a pokroku.

Otázka: Time, kdy jsi věděl, že opouštíš Hondu, a jaký to v tobě vyvolalo pocit po mnoha letech u značky? Jsem si jistý, že na jednu stranu to bylo emotivní, ale na druhou stranu – nadšený z nové výzvy?

Gajser: Tuhle myšlenku jsem měl v hlavě už nějakou dobu, ale po 12 letech u Hondy to samozřejmě nebylo snadné rozhodnutí. Byl to emotivní okamžik, protože ta kapitola pro mě hodně znamenala, ale zároveň jsem byl nadšený. Vnímám to jako novou výzvu, novou motivaci a příležitost k dalšímu růstu a posunu vpřed.

Otázka: Jakmile se všeobecně vědělo, že u Hondy nezůstaneš – měl si velký zájem od jiných týmů? Myslím, že jsi zkoušel Ducati, nějaké nabídky mimo paddock MXGP a bylo nakonec snadné podepsat smlouvu s Yamahou?

Gajser: Ještě předtím, než se vědělo, že u Hondy nezůstanu, byl o mě silný zájem od ostatních týmů. Bylo to velmi hezké vidět a potvrdilo to hodnotu toho, co jsem za ta léta vybudoval. Nezkoušel jsem žádné jiné motorky. Nakonec se podpis smlouvy s Yamahou zdál jako správný krok. Projekt, zapojení lidé a dlouhodobá vize mi rozhodnutí jasně daly najevo.

Otázka: Po tak dlouhé době s Hondou HRC se závodění a trénink musely stát skutečnou rutinou. Znal jsi všechno: motorku, nastavení, díly, převody, značky, lidi… Teď se všechno mění, i ty nejmenší detaily na motorce i mimo ni. Na této úrovni je tolik dílků skládačky, které musí do sebe zapadat, abys získal tu malou výhodu nad konkurencí. Jsi profesionál, ale je to poprvé ve tvé kariéře, kdy zažiješ tak velkou změnu. Jak se ti podařilo nenechat se tím vším zahltit během mimosezóny? Musel jsi přemýšlet všemi směry – vzrušující, ale i stresující časy, že?

Gajser: Ano, po tolika letech s Hondou jsem opravdu znal každý detail motorky, protože jsem do jejího vývoje společně s Japonci investoval nespočet hodin testování. Proto bylo testování vždy jednou z mých silných stránek. Rozumím tomu, jak s motorkou pracovat. Pokud bys viděl rozdíl mezi Hondou, se kterou jsem začínal, a tou, se kterou jsem skončil, byl by obrovský.

Otázka: V této mimosezóně jsme byli svědky mnoha přestupů, a to jak v Americe, tak v MXGP, což přirozeně vyvolává spoustu otázek. Zdá se, že přiznání pochybností je někdy vnímáno jako slabost, i když ve skutečnosti je to jen velmi lidská reakce. Sám si prošel změnou výrobce a týmu, takže jsem si jistý, že stále máš otázky ohledně všeho. Jak sebejistý si dnes v této nové kapitole, když víš, že měsíc a půl před první GP můžete mít stále více otázek než odpovědí?

Gajser: Změnu usnadnilo to, že mnoho klíčových prvků kolem mě zůstalo stejných. Vždycky jsem trénoval samostatně s vlastním tréninkovým mechanikem ve Slovinsku, Chorvatsku… pracoval jsem s vlastním fyzickým trenérem a během závodních víkendů mám vlastní obytný vůz s osobním asistentem, který se stará o všechno. Tato skupina mi dává velkou stabilitu a všichni se mnou šli na přesun. Díky tomu se změna nikdy necítila ohromující.

Otázka: Když jsi poprvé nasedl na Yamahu, co tě jako první zaujalo? Jeffrey přiznal, že se během svého prvního dne na motorce, která dříve patřila tobě, cítil úplně ztracený. A co ty – jak tě zasáhl ten první pocit?

Gajser: Cítím se sebejistě. Samozřejmě, že na motorce ještě nemám moc času a stále jsme ve fázi testování, ale moje mentalita je plně zaměřena na pozitivní stránku. Také věřím, že všechny tyto změny přinášejí do sportu extra vzrušení. Letos budeme mít velmi silnou závodní skupinu s mnoha špičkovými jezdci, a to je to, co to dělá zajímavým.

Otázka: Můžeš nám popsat první velké změny, které jsi na Yamaze provedl, aby vyhovovaly tvému ​​stylu jízdy? Nejenže potřebuješ čas v sedle, aby sis zvykl na úplně novou motorku, ale musí to zahrnovat i spoustu testování a doladění. Jak to všechno vyvažuješ a jaká byla zatím největší překvapení nebo výzvy, aby se ti motorka líbila přesně tak, jak máš?

Gajser: Nechci zacházet do přílišných detailů, ale poprvé, co jsem na něm jel, jsem byl pozitivně překvapen. Hned to byl dobrý pocit. Samozřejmě je ještě hodně práce a pokračujeme v testování, ale od prvních kol až do teď je celkový pocit pozitivní. Nechci zacházet do přílišných detailů. Pracovali jsme krok za krokem a hodně testovali. Stále je to práce ve vývoji, ale ubíráme se dobrým směrem.

Otázka: Když jste tehdy podepsal svou první tovární smlouvu, byl si mladší a mnohem méně zkušený než dnes. Pravděpodobně si se spoléhal na zkušenější lidi, kteří vás tehdy obklopovali, lidi, se kterými si rostl, vyvíjel se, dělal chyby a nakonec vyhrával. Teď je situace jiná. Jaký je to pocit přistupovat k novému týmu a nové motorce se všemi těmi zkušenostmi? Připadá ti, že přebíráš větší zodpovědnost za vedení vývoje, rozhodování nebo formování směřování týmu ve srovnání s tím, když jste začínal?

Gajser: Mezi tehdy a teď je velký rozdíl. Když jsem začínal, soustředil jsem se hlavně na ježdění a všemu ostatnímu kolem toho jsem nevěnoval velkou pozornost. Dnes mám mnohem více zkušeností ve všech oblastech. Nejen na motorce, ale i mimo ni. Trénink, regenerace, výživa, spánek… na této úrovni záleží na všem a já k tomu přistupuji velmi profesionálně. Mám kolem sebe také silnou skupinu lidí, kteří mi pomáhají podávat co nejlepší výkony. S těmito zkušenostmi přirozeně přebírám větší zodpovědnost.

Otázka: Yamaha má hliníkový rám a stále používáš odpružení KYB – usnadnilo to přechod?

Gajser: Ano, samozřejmě. Jsem na to zvyklý, takže to přechod rozhodně usnadnilo. Je skvělé, že můžu pokračovat v něčem známém.

Otázka: Budete úzce spolupracovat s Hansem Corversem (majitelem týmu) a Michelem Lavettim, jaké to zatím bylo pracovat s nimi a vaším novým týmem?

Gajser: Od prvního setkání s Hansem Corversem a Michelem Lavettim mi dali jasně najevo, že pokud je nějaký problém, mám se ozvat a oni se postarají o zbytek. Jsou velmi přímočaří a to je něco, čeho si opravdu vážím. S celým týmem je to skvělý pocit. Pracují velmi profesionálně a opravdu jim záleží na tom, co jako jezdec potřebuji. Pro mě je respekt nejdůležitější a jsem rád, že ho přijímám i dávám.

Otázka: Massimo Castelli tě také následuje do Yamahy – to musí být někdo, komu opravdu důvěřuješ, a předpokládám, že jsi to byl ty, kdo se o to snažil? Musíš být rád, že ho máš v roce 2026 opět po svém boku!

Gajser: Abych byl upřímný, když Massimo Castelli zjistil, že odcházím, hned mi řekl: „Když odejdeš ty, odcházím já.“ Zpočátku jsem tomu moc nevěřil, protože pomáhal budovat tým od prvního dne a byl na projektu mnoho let hluboce zapojen. Později jsme spolu měli dlouhý a upřímný rozhovor a ukázalo se, že jeho a moje důvody byly velmi podobné. Tehdy to dávalo smysl. Jsem opravdu rád, že ho mám zase se mnou. Důvěra v člověka, který pracuje na vašem motoru, je nesmírně důležitá a Massimo motorku velmi dobře zná. Vždycky mi dal dobré rady a mít kolem sebe takovou úroveň důvěry a zkušeností je velké plus.

Otázka: Věřím, že se během předsezóny zúčastníš dvou italských mezinárodních mistrovství – myslíš si, že by se ti po nich mohl hodit ještě jeden předsezónní závod? Rád bych tě viděl na Hawkstone International!

Gajser: Ne, budu se držet italských mezinárodních závodů. Vždycky jsem se takto připravoval a funguje to dobře.

Otázka: V roce 2026 budeš v Belgii/Nizozemsku, protože tam sídlí tým, takže tam budeš muset absolvovat nějaké testování – to není něco, co jsi v minulosti dělal. Těšíš se na to, že budeš během sezóny jezdit v okolí, jako je Lommel?

Gajser: Ano, opravdu se na to těším. Vyrůstal jsem na tratích s tvrdým povrchem, takže ježdění a testování na písku je něco, na čem jsem vždycky potřeboval pracovat. Vidím to jako dobrou příležitost k dalšímu zlepšování. Jak jsi řekl, tým tam má všechno… od obrovské dílny až po špičkovou pohostinnost, takže jsem nadšený.

Otázka: Co se týče roku 2026, předpokládám, že cílem je bojovat o titul?

Gajser: Můj cíl nikdy nebyl nic menšího a až do konce mé kariéry to zůstane vždy stejný.

Otázka: MXGP v roce 2026 – už se nemůžu dočkat. S tebou a Jeffreym Herlingsem, Kayem de Wolfem, Andreou Adamem a Tomem Viallem, spolu s pravidelnými jezdci, to bude super rychlé – musíš se opravdu těšit na začátek sezóny?

Gajser: Ano, rozhodně. Přináší to novou motivaci a nové výzvy, a to mě opravdu nadchlo. Po tolika letech, kdy jsem začínal sezónu stejným způsobem, se teď cítím jinak, skoro jako v té první.

Otázka: Když si byl dítě a o tom všem jsi snil. Dostal ses na vrchol sportu a od té doby se ti tam podařilo zůstat. Neexistuje žádný řádný návod, „jak“ vytvořit takovou úspěšnou cestu. Pro mladé, kteří sní, stejně jako ty tehdy: Jak jsi zůstal motivovaný a soustředěný přes vzestupy i pády a jaké lekce nebo návyky bys sdílel s těmi, kteří se snaží jít ve tvých stopách?

Gajser: Musíš tvrdě pracovat a jít naplno do toho, čeho chceš dosáhnout. Neexistují žádné zkratky. Cestou budeš muset přinést spoustu obětí, ale nakonec to stojí za to. Stejně důležité je zůstat vděčný, a to i v těžkých časech, protože tehdy se člověk nejvíce naučí. Právě těžké chvíle umožňují vznik těch dobrých.

Zdroj: GateDrop

Zdroj foto: Facebook Tim Gajser