Vyhledávání


Povídání s Jeffreyem Herlingsem: Kvůli zlomené noze se může věnovat rodině a přátelům. Pořídil si Lamborghini Huracán

Povídání s Jeffreyem Herlingsem: Kvůli zlomené noze se může věnovat rodině a přátelům. Pořídil si Lamborghini Huracán

09.02.2019....

Nejlepší motokrosař planety Jeffrey Herlings přechází s extrému do extrému. Nyní 24 letý Nizozemec čeká ve svém domě na signál, který mu dá znovu zelenou, aby mohl usednout za řídítka jeho tovární KTM 450.


Žádný kameraman ani fotograf není v jeho domě ve vesnici Oploo vítán. Důvod? Jeffrey Herlings nechce být vyfocen ani natočen kamerou se sádrou na zlomené noze. "Myslím, že to není pozitivní reklama. Ne pro sport, ale pro mně osobně, a to zvláště také proto, že to není moje první zranění. Není na co být pyšný. Jsem placený, abych jezdil motokros a ne proto, že se válím doma na gauči, abych se zdravil. Záměrně proto, také nedávám nic na sociální sítě," vysvětluje mistr světa MXGP, proč se od něj momentálně dozvídáme minimum informací.

 
Hrdě se ale chlubí svou novou hračkou. Tou je silný sportovní vůz Lamborghini Huracán. Herlings k tomu dodal. "Myslím si, že Ferrari a Lamborghini jsou od dětství mojí srdcovou záležitostí. Slíbil jsem si, že když se stanu mistrem světa MXGP, jedno z těchto aut si koupím. A jak se říká, sliby se mají plnit. Kvůli sádře na noze jsem se v něm ještě nesvezl. Jsem nesmírně šťastný, že jsem si vůz koupil, neboť jsem se na něj nadřel."

Herlings se alespoň může kvůli tréninkovému pádu ve Španělsku věnovat více než před tím rodině a přátelům. "Několik posledních měsíců před zraněním jsem byl kvůli tréninkům v lepších klimatických podmínkách mimo domov. Za normální situace bych trávil veškerý čas na tréninku, cestováním a dalšími povinnostmi. Teď mám nečekanou dovolenou. Mám-li být upřímný jsem nyní "staromódní." Koníčky? Vedle motokrosu jsou to mé tréninkové aktivity. Cyklistika, posilovna, plavání. Prakticky všechno, co teď nemůžu dělat."
 
Může se zdát, že sedím celý den doma a pláču, že jsem si zlomil nohu a světový titul pro rok 2019 může být pasé. Ale tak to vážně není. Jsem šťastný, že noha mě vůbec nebolí a lékaři říkají, že se vše stoprocentně hojí." Je fakt, že jsem byl super motivován. Loňský rok byl skvělý a to jak v tréninku či ve výživě. Po sezónních testech jsme udělali pokrok s motorem a dalšími detaily. V roce 2018 jsem nasbíral další cenné zkušenosti, takže si myslím, že bych byl letos ještě lepší."
 
"Loni jsem díky přísné dietě dokázal zhubnout, což byl jeden ze základních  klíčů k úspěchů. Také mé starty byly náhle mnohem lepší." Po měsících "abstinence" si dal po zisku titulu mistra světa v Assenu hranolky, které mu moc chutnaly, zvláště proto, že následoval podzim. Teď ale ví, že když nemůže vůbec trénovat musí si dávat pozor, neboť nabrat deset kilogramů by nebylo problém.

Tričko, které měl Jeffrey Herlings na sobě se píše je slogan. "Věříme ve zlato." Prakticky si ani jeho zlatého roku moc neužil. "Po konci sezóny jsem byl zaneprázdněn závazky. Trénoval jsem až do poloviny října a přípravy na novou sezónu začaly v polovině listopadu. Rok 2018 byl zakončen tím nejlepším způsobem, kdy jsem světový titul získal na trati ve své rodné zemi. Před závodem v Assenu to byl ale skutečný blázinec. Byl jsem zván do různých televizních pořadů. Bylo to hodně náročné a to jak duševně tak i fyzicky. Před závodem v Assenu jsem věděl, že potřebuji získat čtyři body, ale zároveň jsem tam chtěl vyhrát. To byl také důvod, proč jsem byl stále v plném tréninku. Měl jsem stále obavy, aby se nic nepokazilo. V okamžiku, kdy jsem ale přejel cílovou čáru, měl jsem pocit, jako by mi spadl nákladní automobil z ramen."
 
Herlings v uplynulém roce zažil velký životní obrat. Získal mnoho uznání i mimo motokros. "Nejprve jsem byl nominován na sportovce roku v Nizozemsku a později jsem byl pasován na rytíře. To vše bylo pro motokros dost důležité, jelikož jste v TV neslyšeli, motokros je hlučný a znečišťuje krajinu, či se na motocyklu zabil motorkář. Že jsem se nestal sportovcem roku nebylo zklamáním. Bylo skvělé se dostat mezi poslední tři nominované nejlepší sportovce Nizozemí. On to byl vlastně pocit, jako bych vyhrál." Posledním motokrosařem, který získal titul sportovce roku byl v roce 1987 John van der Berk, který v konečném hodnocení ankety porazil fotbalistu Ruuda Gullita.
 
 "Žiji v zemi, která má velké množství špičkových sportovců. Většina lidí, kteří hlasovali mají větší přehled o olympijských sportech. Moje jméno není tak známé jako pilot F1 Max Verstappen, který anketu vyhrál o rok dříve. S Maxem nemám žádný kontakt, i když máme částečně stejné sponzory. I když on nevyhrával závody F1, bylo to více, než když já vyhrál závod s třicetisekundovým náskokem. Nemyslím si, že je to nespravedlivé. Je to ve velikosti sportu. Spousta pozornosti médii může být i negativní. Abych to trochu odlehčil. Pokud si Max uprdne, už je to v novinách."

Tvůj největší motokrosový soupeř Antonio Cairoli se loni projel v monopostu Formule 1, což mu k jeho titulu mistra světa věnoval Red Bull. Jak je to u Tebe, nepohráváš si s podobnou myšlenkou? Vím o tom, že to byl Cairoliho sen. Jo, takový nápad se mi zdá suprový. Můžu se na to zeptat, ale až v době, kdy budu znovu mistrem světa, ne teď, když mám zlomenou nohu.
 
 
v. motýl
zdroj: ed.nl